Od hrůz třicetileté války po život v nebi
Labyrint světa a ráj srdce to jest, světlé vymalování,
kterak v tom světě a věcech jeho všechněch
nic není než matení a motání,
kolotání a lopotování,
mámení a šalba, bída a tesknost,
a naposledy omrzení všeho a zoufání;
ale kdož doma v srdci svém sedě,
s jediným Pánem Bohem se uzavírá,
ten sám k pravému a plnému mysli upokojení
a radosti že přichází.Jan Amos Komenský (1592-1670)
Labyrint světa a ráj srdce
1. Svět
Po třicetileté válce „jde člověk až deset mil a nepotká člověka, kus dobytka, neuvidí ani špačka. Mrtvá těla požírají vlci, lišky, psi, krkavci, vrány a jiní ptáci, poněvadž nebylo nikoho, kdo by je pochoval, politoval a oplakal.“ Barokní člověk ztratil veškeré jistoty. Jeho domov je z velké části zničen.
2. Člověk
Svět je v troskách. Nesmyslnost válečné zkázy nemůže být vysvětlena pouze rozumem. Ke slovu se dostává iracionalita.
3. Člověk a svět
Pocit životní nejistoty nachází svou formu v umění, které je plné dramatiky, extrémů a dynamiky.
4. Bůh
Poutník na této zemi nenachází pevný bod. Ten může hledat jedině v Bohu, který tento zničený svět přesahuje.
5. Bůh a člověk
V nejistém světě ztrácí člověk svou hodnotu. Bůh je pro něj nekonenčným zdrojem lásky, dobra a krásy. Boží dobrota drží člověka při životě.
6. Bůh ve světě
Bůh však člověku není vzdálený: přišel na tuto zemi, aby se stal člověkem a sdílel s ním jeho úděl. Země se tak stává místem setkání s Bohem.
7. Člověk v nebi
Bůh je člověku blízký, sestupuje na zem do svého domu. Umělci vytvářejí v kostelech iluzi nebe. Na stropě barokních chrámů si hrají v oblacích andělé, kostel je plný vznešené vůně kadidla, tóny varhan a sboru nás přenášejí do jiného světa.